Česká kohoutková voda – mýty a fakta | Waterlogic CZ
logo

info: 736 148 272 | servis: 720 052 383

Česká kohoutková voda – mýty a fakta

Ačkoliv platí, že nejkvalitnější vodu uživateli nabídne výdejník pramenité vody, nejdostupnější stále zůstává kohoutková voda. Jaká je ta česká? Předchází ji výborná pověst. Některé testy ji dokonce hodnotí jako jednu z nejkvalitnějších na světě. Můžeme ji tedy bez obav pít?

Pojďme se podívat jednotlivě na seznam látek, které se v pitné vodě běžně vyskytují.

 

Fluor je minulostí

Pitná voda s fluorem byla po dlouhé léta realitou. Fluoridace se dělala  celosvětově již od počátku 20. století, u nás začala v roce 1960. Důvod? Zní to zvláštně, ale šlo o boj se špatným chrupem. A nutno říci, že to byl velmi účinný prostředek prevence zubního kazu obyvatelstva. Díky fluoridaci vody se fluor dostal i k těm skupinám obyvatel, které by si přípravky obsahující tuto látku nemohly dovolit.

Dodejme, že fluoridace byla a je kontroverzním tématem. Na někoho nepůsobí dobře, že je tato cizorodá látka externě dodávána do pitné vody a lidé ji pak plošně pijí. Existují tedy jak názor, že by do vody fluor měl být přidáván, tak i názor, že jde o špatné rozhodnutí. V některých zemích fluoridace nadále probíhá, u nás se s ní přestalo již v roce 1993. Přesto si dodnes hodně lidí myslí, že fluor stále v pitné vodě přítomen je.

 

Chlór kazí chuť

Jiný halogen, chlór, je naopak v kohoutkové vodě celkem běžnou látkou. Podle české vyhlášky je tolerované množství 0,3 mg/l. Také chlór se přidává do vody externě, coby prevence proti takovým nemocem, jako jsou úplavice, břišní tyfus nebo hepatitida A. Toto jsou nemoci přenášené vodou. Chlór zajistí bakteriální nezávadnost vody. Nutno říci, že tato látka sama o sobě není zdravotně nezávadná, pouze výrazně ovlivňuje pach i chuť vody, což jistě může potvrdit každý, kdo někdy výrazně chlorovanou vodu pozřel. Zde je lepší využít výdejníky na vodu, které pitnou vodu přefiltrují bez použití chlóru.

 

Dusičnany a pesticidy škodí

Nutné zlo v zemi, kde probíhá intenzivní zemědělství. Dusičnany a pesticidy sice nejsou ve vodě v takovém množství, aby mohly zásadně poškodit organismus, přesto je nutné se mít na pozoru. A brát v potaz příležitostná doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Limit na dusičnany činí 50 mg/l. Překročení tohoto limitu ale nejsou žádnou výjimkou, před nedávnem například naměřili v Lysé nad Labem hodnotu 80 mg/l. V takovém případě je lepší kohoutkové vodě se vyhnout a pít vodu balenou nebo, máte-li dostupné automaty na vodu, napojit se právě z nich.

 

Hořčík a vápník jsou prospěšné látky

Limit těchto látek se pohybuje kolem 30 mg/l, v praxi ale v Česku je jejich množství průměrně 5x nižší. Ačkoliv se ani tyto stopové prvky nesmí konzumovat v příliš velkém množství, uživatel by je vyhledávat měl. Jsou to minerální látky, které jsou zdraví prospěšné. Zajímavostí je, že vodu nejbohatší na minerální látky pijí lidé v Ostravě – je zde až dvakrát větší množství hořčíku a vápníku než ve většině ostatních krajských měst.

 

 


Diskuze:

Copyright © 2016-2018. Všechna práva vyhrazena.